Zase zkouším kreslit

Výparník je už týden hotový a já nepokračuji, protože řeším STK aut. Ale příští týden mám poslední celý volný, takže bych chtěl zadat do výroby druhou bednu.

Práce na topném boxu

Spool gun

Tak nějak stále řeším problémy spotřebního materiálu pro svářečky. Jít u nás do krámu a něco koupit je docela nemonžné. Jednak ceny jsou pro hobbistu nesmyslně vysoké a druhý hůře překonatelný problém je v tom, že obchody mají silně omezený sortiment.

Například spoolgun na svařování hliníku metodou MIG jsem koupil někde na ebay a zatím jsem na to nesehnal hubici. Trisku to má standardní s závitem M6 ale hubice je šroubovací a jedinou hodně podobnou jsem našel v ArtWeldu v Liberci (v Jablonecké pobočce to vůbec nevedou) ale závit nesouhlasil stoupáním ani průměrem. Takže mi nezbývá než experimentovat na aliexpresu.

A tohle mě dostalo. Viděli jste někdy závit M11 nebo M9… já tedy jenom v případě nástroje na opravu závitů, kde se dělá M9 se stoupáím M8 a do toho se našroubuje spirála a uvnitř se vytvoří normální M8… ale jinak sehnat třeba závitník na M11 je prakticky nemožné. Samozřejmě, že existuje a speciální prodejny ho mají, ale pouze v nějaké supr kvalitě a za super ceny. A vidíte, přesto se tyhle závity používají.

Mám pocit, že výrobci už nevědí co by udělali aby nebyli slučitelní s konkurencí. Přitom to nedává smysl, pokud nechtějí vydělávat na spotřebáku a na tom vydělávat nemohou, protože celá čína Čeká na nový standard a do týdne ho začne vyrábět ve všech fabrikách. Takže by bylo rozumnější, kdyby zkusili být slučitelní s konkurencí, dá jim to možnost v tom, že na ně lidi zmigrují aniž by museli měnit všechno kolem. Oni ale spíš uvažují opačně – neslučitelnost zabrání lidem přejít ke konkurenci…

Takže závěr? Žádný nebude. Jen půjdu do garáže, vyhrabu spool gun a změřím závit, jestli jsem náhodou nenašel konečně to co potřebuji a zároveň s tím bych se konečně dověděl, od jakého výrobce dizajn toho hořáku původně pochází a dokázal si komponenty vyhledávat jinak než pouze pomocí obrázků.

To je na tom to nejhoší ani k jednomu přístroji jsem nedostal informaci zda je hořák binzel, miller či panasonic… kromě těch, které jsem si koupil a na přístroji vyměnil, jako třeba u plazmy, kde jsem vyměnil hlavu PT-31 neznámého výrobce (mají to všechny levné plazmy) za Panasonic P-80, kde je spotřebák několikrát dražší, ale zase od tý doby, což jsou už snad 2 roky jsem měnil trisku a elektrodu snad jednou. A to jezdím přímo po plechu bez mezery. S originální PT-31 jsem měnil často spotřební materiál 2x za weekend. Takže nakonec se dražší a větší věc vyplatí, za cenu většího průřezu a většího průtoku vzduchu.

P.S. Stále jsem neopustil myšlenku, že starou P-80 trisku zavařím mědí a převrtám na průměr 0,8 nebo 0,9mm čímž bych získal jemnější řez jako měla PT-31

Topení se odkládá

Mám v hlavě zpracované dvě koncepce. Jedna je založena na výparníku z Nissanu. Na ní se mi líbí to, že výparník je neobyčejně tlustý, skoro 9cm. Ale tím to končí. Trčí z něho trubky, které asi bude nutné převařit, tedy jestli to vůbec půjde. A druhé pozitivum této koncepce je to, že vstupní trubka je na kraji auta.

Druhá koncepce, kterou vidíte níže je založena na výparníku z volvo XC70.

Pokračovat ve čtení “Topení se odkládá”